This site uses cookies.
Some of these cookies are essential to the operation of the site,
while others help to improve your experience by providing insights into how the site is being used.
For more information, please see the ProZ.com privacy policy.
18 years of full-time experience in technical, legal and business translations from Czech, Slovak and Russian into German
Account type
Freelance translator and/or interpreter, Verified site user
Data security
This person has a SecurePRO™ card. Because this person is not a ProZ.com Plus subscriber, to view his or her SecurePRO™ card you must be a ProZ.com Business member or Plus subscriber.
Affiliations
This person is not affiliated with any business or Blue Board record at ProZ.com.
Czech to German: Entwurf VERORDNUNG vom ... 2006 zur Festlegung von Anforderungen an Straßenverkehrs-Geschwindigkeitsmesser, die bei Kontrollen der Einhaltung der Regeln der Straßenverkehrsordnung verwendet werden
Source text - Czech Návrh
VYHLÁŠKA
ze dne ... 2006,
kterou se stanoví požadavky na silniční rychloměry používané při kontrole dodržování pravidel silničního provozu
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1 a § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.:
§ 1
(1) Tato vyhláška stanoví požadavky na silniční rychloměry používané při kontrole dodržování pravidel silničního provozu (dále jen „rychloměry“), postup při schvalování jejich typu a postup při jejich ověřování.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
(1) Terminologie, požadavky na rychloměry, postup při schvalování jejich typu a postup při jejich ověřování jsou stanoveny v příloze.
(2) Požadavky na rychloměry stanovené zvláštními právními předpisy1) nejsou touto vyhláškou dotčeny.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
ministr
Příloha k vyhlášce č. xxx/2006 Sb.
1 TERMINOLOGIE
1.1 Automatický provozní režim rychloměru je takový režim, ve kterém rychloměr samočinně změří rychlost vozidla při jeho vjezdu do místa měření.
1.2 Centrální (výpočetní) jednotka je část rychloměru, která zpracovává signály ze snímače (snímačů) nesoucí informace o rychlosti měřeného vozidla a pomocí počítačového programu vypočítává rychlost měřeného vozidla.
1.3 Dopravní situací se rozumí všechny okolnosti, které mohou ovlivnit naměřené hodnoty rychlosti a jejich přiřazení k měřenému vozidlu.
1.4 Geometrický měřicí úhel je úhel, který svírá hlavní osa antény s osou jízdní dráhy.
1.5 Chyba rychloměru je rozdíl mezi naměřenou hodnotou rychlosti a její konvenčně pravou hodnotou.
1.6 Laserový rychloměr je rychloměr, který měří rychlost na principu laserového dálkoměru (lidaru), který měří v krátkých časových úsecích vzdálenost jedoucího vozidla a z časové změny vzdálenosti vypočítá jeho rychlost.
1.7 Limitní rychlost pro záznam obrazu je hodnota rychlosti, od které rychloměr pořizuje obrazovou dokumentaci.
1.8 Místo měření je oblast působení snímače (snímačů) rychloměru.
1.9 Mobilní rychloměr je rychloměr, který měří rychlost z jedoucího měřicího vozidla.
1.10 Obrazová dokumentační jednotka je část rychloměru sloužící k zachycení dopravní situace pomocí obrazových dokumentů a pro jejich ukládání spolu s naměřenými daty.
1.11 Ovládací jednotka rychloměru je část rychloměru, která slouží k jeho ovládání a k zadávání vstupních dat.
1.12 Přenosný rychloměr je rychloměr, který je možné převážet, ale při měření se nepohybuje.
1.13 Radarový rychloměr měří rychlost vozidla na základě vyhodnocení změny kmitočtu elektromagnetických vln odražených od pohybujícího se objektu (Dopplerův jev).
1.14 Relativní chyba rychloměru je podíl chyby rychloměru a příslušné konvenčně pravé hodnoty.
1.15 Ruční provozní režim rychloměru je takový režim, ve kterém musí obsluha každé jednotlivé měření rychlosti ručně spustit.
1.16 Rychloměr je měřidlo určené na měření rychlosti vozidel pohybujících se na pozemních komunikacích. Rychloměr se skládá ze snímače (snímačů), centrální (výpočetní) jednotky, ovládací jednotky, zobrazovací jednotky a z obrazové dokumentační jednotky. Rychloměr může být vybaven rozhraním pro přenos dat a vyhodnocovací jednotkou.
1.17 Snímač je část rychloměru, která při průjezdu měřeného vozidla místem měření generuje signály, ze kterých centrální jednotka vypočítá rychlost vozidla. U radarových rychloměrů je snímačem anténa s vysílací a přijímací částí, u laserových rychloměrů je to optická soustava s laserem a fotoelektrickým přijímačem, u úsekových rychloměrů to mohou být optické prahy, digitální kamery, indukční smyčky, piezokabely a podobně.
1.18 Stabilní rychloměr je rychloměr, který je trvale instalován na jednom pevném stanovišti.
1.19 Úsekový rychloměr je rychloměr, který stanoví rychlost vozidla na základě změřené doby průjezdu vozidla úsekem o známé délce. Podle délky měřicího úseku se rozdělují úsekové rychloměry na rychloměry s krátkým měřicím úsekem, které měří okamžitou rychlost vozidla a na rychloměry s dlouhým měřicím úsekem, které měří střední rychlost vozidla.
1.20 Vyhodnocovací jednotka je zařízení, které je určeno k vyhodnocování rychloměrem naměřených výsledků a k tvorbě přestupkových dokumentů.
1.21 Zobrazovací jednotka je část rychloměru, která zobrazuje naměřené hodnoty rychlosti, popřípadě další údaje.
2 ZÁKLADNÍ METROLOGICKÉ A TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.1 Největší dovolená chyba (MPE)
2.1.1 Při zkouškách rychloměru v laboratoři nesmí největší dovolená chyba rychloměru překročit hodnotu ± 1 km/h při rychlosti do 100 km/h nebo ± 1 % při rychlosti větší než 100 km/h. Údaj o naměřené rychlosti v obrazovém dokumentu se musí shodovat s údajem na zobrazovací jednotce rychloměru.
2.1.2 Při zkouškách rychloměru v terénu a při měření rychlosti jedoucích vozidel v reálném provozu nesmí největší dovolená chyba rychloměru překročit hodnotu ± 3 km/h při rychlosti do 100 km/h nebo ± 3 % při rychlosti větší než 100 km/h.
2.2 Spolehlivá identifikace vozidla
Konstrukce rychloměru musí zaručovat, že při jeho používání v souladu s návodem k použití je zabezpečeno jednoznačné přiřazení naměřené hodnoty rychlosti k příslušnému vozidlu.
Pokud jsou v průběhu měření změřeny a zaznamenány rychlosti více vozidel, pak musí být tyto hodnoty jednoznačně přiřazeny k jednotlivým vozidlům (například specifikací jízdního pruhu při měření úsekovými rychloměry ve více jízdních pruzích).
2.3 Provozní režim
Jednotlivá měření rychlosti mohou být podle provedení nebo nastavení rychloměru spuštěna buď rychloměrem automaticky nebo ručně uživatelem (např. pomocí tlačítkového ovladače).
V automatickém provozním režimu je po ukončení měření automaticky spuštěno další měření. Údaj na zobrazovací jednotce je přepsán novým výsledkem měření.
V ručním provozním režimu je měření rychlosti dalšího vozidla spuštěno cílenou akcí obsluhy rychloměru (například stisknutím tlačítka). Zobrazí se výsledek měření. Údaj zůstane zachován do doby, než obsluha spustí nové měření nebo údaj cíleně vymaže. Je možné i dočasné automatické vypnutí zobrazovací jednotky, aby se šetřily napájecí zdroje rychloměru.
U obou způsobů provozu nesmí mít manipulace obsluhy rychloměru, zvláště pokud probíhá měření, žádný vliv na výsledek měření a na přiřazení naměřené hodnoty.
2.4 Zobrazení naměřených dat
Zobrazení naměřené hodnoty rychlosti musí být vždy pouze v číselném (digitálním) třímístném tvaru a v celých číslech. Číslice zobrazovací jednotky musí být nejméně 8 mm vysoké. Naměřená hodnota rychlosti musí zůstat zobrazena až do změření další hodnoty rychlosti nebo může být smazána obsluhou pouze ručně (například stisknutím tlačítka). U zobrazené hodnoty naměřené rychlosti musí být uvedena jednotka měření (km/h). Horní hranice rozsahu měření rychlosti musí být 200 km/h až 250 km/h, spodní hranice musí být minimálně 30 km/h.
2.5 Obrazová dokumentační jednotka
Rychloměry musí být vybaveny obrazovou dokumentační jednotkou zaznamenávající dopravní situaci s měřeným vozidlem tak, aby bylo vyloučeno chybné přiřazení naměřené hodnoty rychlosti k měřenému vozidlu. Obrazová dokumentační jednotka pořizuje jednotlivé obrazové dokumenty (obrázky) nebo obrazové (video) sekvence.
Na jednotlivých obrázcích nebo obrazových sekvencích musí být v datovém poli zobrazeny:
a) změřená rychlost vozidla,
b) maximální povolená rychlost v místě měření,
c) přesný čas (s rozlišením na sekundy) a datum (den, měsíc, rok).
Zobrazené údaje musí být opatřeny příslušnými značkami jednotek. Obrazový dokument musí dále obsahovat označení typu rychloměru (například formou zkratky) a může být doplněn údajem o místě měření a o identifikaci obsluhy při ručním provozním režimu.
U rychloměrů s rozlišením směru jízdy musí být v obrazovém dokumentu zobrazen i směr jízdy (příjezd/odjezd). U rychloměrů měřících rychlost ve více jízdních pruzích musí být zobrazeno označení jízdního pruhu.
V obrazové dokumentaci musí být vyznačena oblast, ve které došlo k měření rychlosti. Tím se vyloučí přiřazení naměřené hodnoty rychlosti jinému vozidlu než měřenému v případě, že jsou v obrazové dokumentaci dopravní situace zachycena mimo měřené vozidlo i jiná vozidla.
Optická osa obrazové dokumentační jednotky vzhledem k uspořádání snímače (snímačů) musí být nastavena pevně a zajištěna tak, aby při běžném používání byla vyloučena změna tohoto nastavení.
Dokumentační zařízení pro vytváření video sekvencí se zadanou obrazovou frekvencí musí v sekvenci označovat začátek a konec průběhu měření rychlosti.
U videonahrávek, které mají být archivovány a později použity k důkaznímu řízení, musí být zajištěna jejich neporušenost (integrita) a původ (autenticita), aby se zabránilo nepřípustným změnám obsahu obrázků a naměřených dat nebo nesprávnému přiřazení.
U digitální fotografie musí být obrazové informace a informace o naměřených hodnotách neoddělitelně sloučeny do jednoho celkového datového souboru digitální fotografie. Celkový datový soubor digitální fotografie musí být pro zajištění neporušenosti (integrity) opatřen digitální značkou (podpisem). Původ (autenticita) celkového datového souboru digitální fotografie musí být jednoznačně zjistitelný kódováním (například identifikačním číslem rychloměru).
Při používání ztrátové komprese digitálního obrázku (například formátu JPEG) nesmí dojít k žádné změně obsahu obrázku, která by mohla způsobit chybnou interpretaci naměřených hodnot.
2.6 Vyhodnocovací jednotka
Pokud je rychloměr vybaven vyhodnocovací jednotkou, musí být počítačový program vyhodnocovací jednotky schválen při schvalování typu rychloměru.
2.7 Kontrola správné činnosti rychloměru
Rychloměr musí být vybaven kontrolní funkcí, pomocí které se vždy po zapnutí a také po volbě obsluhy provede přezkoušení správné činnosti rychloměru. Kontrola správné činnosti rychloměru musí zabezpečit alespoň odhalení jakékoliv chyby v obvodech zpracovávajících výsledek měření, včetně obvodů a prvků číslicového zobrazení (např. test segmentů, pokud jsou použity).
2.8 Kontrola pamětí
Vždy při zapnutí rychloměru a popřípadě v okamžicích nastavených výrobcem musí být provedena samočinná kontrola (interní test) programové paměti a paměti pro zápis a čtení dat. Při zjištění chyby musí být zablokováno další měření. Kontrolu programové paměti lze provést například pomocí kontrolního součtu, kontrolu datové paměti pak provedením operací zápisu a čtení.
2.9 Požadavky na programové vybavení a přenos dat přes rozhraní
Dodržení základní specifikace programového vybavení a přenosu dat, významných pro měření, dle určené normy2) se považuje za splnění požadavků tohoto bodu.
Programové vybavení (software), které určuje metrologické vlastnosti rychloměru, musí být identifikovatelné a musí být zabezpečeno před náhodným nebo úmyslným poškozením.
Pro ochranu proti neoprávněné manipulaci s programovým vybavením, pro rozsah kontroly a pro shodu (konformitu) softwaru se musí vždy používat úroveň „vysoká“ dle určené normy2).
Přenos dat významných pro měření (naměřených hodnot a obrazového dokumentu) přes rozhraní do periferních přístrojů, jejichž výstupy budou použity pro úřední účely, musí být zabezpečen a chráněn před náhodným nebo úmyslným poškozením.
2.10 Vstup signálu při technických zkouškách
Rychloměry musí být vybaveny snadno přístupným vstupem (konektorem), přes který se přivádějí elektrické signály potřebné ke zkoušce rychloměru. Tento požadavek se nevztahuje na laserové rychloměry.
2.11 Návod k použití
Návod k použití musí být psán v češtině a musí být formulován tak, aby u platně ověřeného rychloměru, používaného v souladu s tímto návodem, nebyly při měření překročeny největší dovolené chyby měření rychlosti. Návod musí obsahovat minimálně následující části:
a) princip činnosti rychloměru v základních rysech,
b) jednoznačný popis instalace a obsluhy rychloměru, upozornění na možnosti výskytu chyb při měření rychlosti, jejich příčinu a zabránění jim,
c) upozornění na povinnost ověření rychloměru, dobu platnosti a důvody zániku ověření,
d) rozsah měření, největší dovolené chyby měření rychlosti a jmenovité podmínky používání rychloměru,
e) pokyny k vyhodnocování důkazních obrazových dokumentů, aby bylo zajištěno bezchybné přiřazování naměřené hodnoty rychlosti k vozidlu.
2.12 Nápisy a značky
Na rychloměr schváleného typu se umístí:
a) obchodní firma nebo název výrobce, je-li výrobce právnickou osobou, jméno (jména) a příjmení, popřípadě obchodní firma, je-li výrobce podnikající fyzickou osobou,
b) označení typu rychloměru,
c) výrobní číslo,
d) značka schválení typu.
Skládá-li se rychloměr z několika funkčně samostatných částí, musí být údaje podle písmene a) až d) uvedeny na každé jeho části.
Všechny značky a nápisy musí být zřetelné, nesmazatelné, jednoznačné a běžným způsobem neodstranitelné.
3 ODOLNOST PROTI VLIVŮM OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ
3.1 Rušivé vlivy okolního prostředí
Vnější rušivé vlivy podle bodu 3.2 až 3.7 působící na rychloměr nesmí vést k chybám měření, které by překročily největší dovolené chyby rychloměru.
Při zkouškách na odolnost proti rušivým vlivům okolního prostředí se připouští, aby se rychloměry automaticky přepnuly do poruchového režimu, který je jednoznačně identifikovatelný a ve kterém rychloměr neměří.
3.2 Odolnost proti klimatickým vlivům
3.2.1 Rychloměry musí odolat skladovacím teplotám v rozsahu od -25 °C do 70 °C za podmínek uvedených v bodě 7.10.2.
3.2.2 Rychloměry musí řádně pracovat v rozsahu teploty okolního prostředí specifikovaném výrobcem (rozsah provozních teplot), který musí být alespoň 0 °C až 40 °C za podmínek uvedených v bodě 7.10.3. Interní kontrola teploty rychloměru musí zajišťovat správnost měření nezávisle na okolní teplotě. Nedosažení nebo překročení rozsahu provozních teplot musí rychloměr automaticky rozpoznat, případně musí zobrazit vhodné hlášení. Probíhající měření rychlosti musí být přerušeno a rychloměr musí další měření zablokovat nebo se musí samočinně vypnout.
3.2.3 Rychloměry musí řádně pracovat při maximální relativní vlhkosti vzduchu 85 % za podmínek uvedených v bodě 7.10.4.
3.3 Odolnost proti prachu a stříkající vodě
Části rychloměru, které jsou vystaveny při měření rychlosti povětrnostním vlivům, nesmějí propouštět prach ani stříkající vodu a musí být opatřeny krytem, který musí zajistit stupeň ochrany krytem IP 54 nebo vyšší podle bodu 7.10.5.
3.4 Elektromagnetická kompatibilita (EMC)
Rychloměry nesmějí být ovlivněny elektrickým ani elektromagnetickým rušením, nebo na ně musí reagovat způsobem definovaným výrobcem (například ohlášením chyby, zablokováním měření a podobně). Nesmí ani vyzařovat nežádoucí elektromagnetické rušení. Podrobnější specifikace je uvedena v bodě 7.11.
3.5 Napájecí napětí
Pokud je rychloměr napájen stejnosměrným napětím z baterií nebo akumulátorů, pak musí rychloměr pracovat bezchybně v rozsahu napětí stanoveném výrobcem (Umin až Umax). Mimo tento rozsah napájecího napětí se musí rychloměr vypnout nebo přejít do režimu, ve kterém bude znemožněno měření rychlosti. Pokud se hodnota napájecího napětí vrátí zpět do výrobcem stanoveného rozsahu, musí být rychloměr před dalším měřením podroben zkouškám, které jsou popsány v bodech 2.7 a 2.8.
Pro rychloměry napájené ze sítě střídavého napětí (230 V) platí obdobné požadavky jako pro rychloměry napájené stejnosměrným napětím. V tomto případě musí rychloměry pracovat bezchybně v rozsahu napětí minimálně ± 10 % okolo jmenovité hodnoty napájecího střídavého napětí.
3.6 Mechanická odolnost
Konstrukce a použité materiály musí zaručovat dostatečnou pevnost, stabilitu a odolnost přenosných a mobilních rychloměrů proti mechanickým nárazům, specifikovaným v bodě 7.10.1.
3.7 Ochrana před neoprávněným zásahem
Části rychloměru, které mohou ovlivnit jeho metrologické vlastnosti, musí být navrženy tak, aby je bylo možno zabezpečit před neoprávněným zásahem. Navržená zabezpečovací opatření musí poskytovat důkaz o jakémkoliv neoprávněném zásahu.
4 ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RADAROVÉ RYCHLOMĚRY
4.1 Směrová charakteristika radarové antény
Pokud je radarový rychloměr instalován a používán podle instrukcí obsažených v návodu k použití, nesmí být možné měření rychlosti v takové oblasti směrové charakteristiky antény, ve které může dojít k chybám měření větším než ± 2 % konvenčně pravé hodnoty rychlosti.
Dodržení specifikace těchto faktorů dle určené normy2) se považuje za splnění tohoto požadavku.
Tuto podmínku lze splnit dostatečně úzkým hlavním vyzařovacím svazkem antény. V případě, že je jmenovitý geometrický měřicí úhel radarové antény 22°, potom uspokojivé výsledky zaručují následující požadavky na směrovou charakteristiku radarové antény v horizontální rovině:
a) úhlová šířka poloviční hodnoty (pokles o 3 dB): maximálně 7°,
b) celková úhlová šířka hlavního svazku antény (pokles o 10 dB): maximálně 12°,
c) útlum vedlejších svazků antény: minimálně 15 dB.
4.2 Vysílací výkon a citlivost přijímače
Vysílací výkon a citlivost přijímače radarového rychloměru musí být nastaveny tak, v reálném provozu nedocházelo k měření rychlosti ve vzdálenosti, která přesahuje dva jízdní pruhy. Pokud musí být ve zvláštních situacích nastaven větší nebo menší dosah měření, může se tak stát pouze změnou citlivosti přijímače, a to maximálně ve třech stupních. Nastavená citlivost musí být zobrazena v obrazovém dokumentu pořízeném obrazovou dokumentační jednotkou.
4.3 Dlouhodobá stabilita vysílacího kmitočtu
V průběhu časového období 2 let nesmí relativní změna vysílacího kmitočtu radarového rychloměru překročit o ± 0,2 % jmenovitou hodnotu vysílacího kmitočtu.
4.4 Geometrický měřicí úhel
Geometrický měřicí úhel musí být možno nastavit pomocí zaměřovacího zařízení nebo musí být určen úhlem upevnění antény na měřicím vozidle. Odchylka nastavení geometrického měřicího úhlu od jmenovité hodnoty smí vést k chybě měření rychlosti maximálně ± 0,5 % konvenčně pravé hodnoty.
Nemá-li být překročena přípustná chyba měření ± 0,5 %, pak v případě jmenovité hodnoty geometrického měřicího úhlu 22° musí být maximální odchylka úhlu nastavení menší než 0,7°. V této hodnotě není zahrnuta chyba umístění (vyrovnání) měřicího vozidla vzhledem k ose jízdní dráhy.
4.5 Obrazová dokumentační jednotka u radarového rychloměru
Orientace optické osy kamery vzhledem k hlavní ose antény radarového rychloměru musí být v pevně stanoveném vztahu a zajištěna tak, aby při běžném používání byla vyloučena změna tohoto nastavení.
4.6 Zaměřovací zařízení a držák antény
Zaměřovací zařízení radarového rychloměru musí umožňovat zaměření hlavní osy antény na zaměřovací bod ve vzdálenosti 10 m s úhlovou odchylkou nejvýše ± 0,5o.
Upevnění držáku antény na měřicím vozidle musí být provedeno v takovém místě karoserie vozidla, které není citlivé na neúmyslnou deformaci. Je třeba se vyhnout oblasti nárazníků. Ve směru hlavního vyzařovacího svazku antény se nesmějí vyskytovat překážky, které by mohly ovlivnit měření.
5 ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA ÚSEKOVÉ RYCHLOMĚRY
5.1 Vícenásobné měření
Pro rozpoznání a snížení těch nejpodstatnějších chyb u úsekových rychloměrů s krátkým měřicím úsekem je nutné provádět měření rychlosti na dvou měřicích úsecích s následným porovnáním. Pokud při porovnání výsledků měření rychlosti z obou měřicích úseků převyšuje zjištěný rozdíl hodnotu největší dovolené chyby rychloměru, musí být zamezen výstup naměřené hodnoty rychlosti do zobrazovací a dokumentační jednotky.
5.2 Vyměření měřicího úseku
Vyměření délky měřicího úseku musí být provedeno a zajištěno tak, aby chyba vyměření měřicího úseku nezpůsobila relativní chyby měření rychlosti větší než ± 1 % konvenčně pravé hodnoty rychlosti.
5.3 Přiřazení času obrazovým dokumentům
U úsekových rychloměrů s dlouhým měřicím úsekem je nutné zabezpečit, že k jednotlivým obrázkům měřeného vozidla, pořízených v místech měření na začátku a na konci měřicího úseku vozovky, budou přiřazeny časy přítomnosti vozidla v daných místech měření (časová razítka) s takovou přesností, aby chyba měření doby jízdy měřicím úsekem nezpůsobovala relativní chyby měření rychlosti větší než ± 1 % konvenčně pravé hodnoty rychlosti.
5.4 Přítomnost vozidla v místě měření
U úsekových rychloměrů s dlouhým měřicím úsekem musí být přítomnost vozidla v jednotlivých místech měření rozpoznána příslušnými snímači rychloměru tak, aby rozdíl mezi skutečnou dráhou ujetou měřeným vozidlem daným měřicím úsekem a vyměřenou délkou měřicího úseku nezpůsoboval relativní chyby měření rychlosti větší než ± 1 % konvenčně pravé hodnoty rychlosti.
5.5 Součet chyb
Součet všech dílčích deklarovaných chyb úsekových rychloměrů dle bodů 5.2, 5.3 a 5.4 musí být menší než ± 1 %.
5.6 Doba výpočtu
Doba výpočtu rychlosti musí být tak krátká, aby měřené vozidlo bylo v okamžiku snímání zobrazeno v blízkosti konce měřicího úseku. Za pomoci známé doby prodlevy snímku pak lze přezkoumat, zda udávaná naměřená hodnota rychlosti je k vozidlu jednoznačně přiřazena.
6 ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA LASEROVÉ RYCHLOMĚRY
6.1 Zaměřovací zařízení
Zaměřovací zařízení u přenosného laserového rychloměru zpravidla sestává z dalekohledu se záměrnou značkou, pomocí které se zaměří laserový rychloměr na jedoucí měřené vozidlo.
Vzájemný posun osy zaměřovacího zařízení od osy laserového svazku, k němuž dochází při použití samostatné optiky a vzájemné seřízení obou os (např. rovnoběžně nebo protínající se na nejvzdálenějším místě měření) musí být provedeno tak, aby bylo zaručeno jednoznačné zaměření cíle (například registrační značky vozidla) v celém povoleném rozsahu vzdáleností.
Nastavení zaměřovacího zařízení musí být provedeno tak stabilně, aby při správném použití byla změna seřízení vyloučena. Musí být možné přezkoušet je v rámci zaměřovacího testu, který musí rychloměr podporovat.
Upevnění zaměřovacího zařízení musí umožňovat takové zajištění při ověřování, aby změna seřízení byla možná jen při porušení úředních značek. Zaměřovací zařízení musí zaručovat přiřazení naměřené hodnoty rychlosti k vozidlu bez jakýchkoliv pochyb.
6.2 Požadavky na zobrazení
Kromě rychlosti vozidla musí laserový rychloměr měřit a zobrazovat i vzdálenost (v metrech) ve které proběhlo měření rychlosti, aby bylo možné posoudit, zda měření proběhlo v povoleném rozsahu vzdáleností. Největší dovolené chyby měření vzdáleností nesmí být větší než ± 1 % konvenčně pravé hodnoty vzdálenosti. V případě, že konvenčně pravá hodnota vzdálenosti je menší než 30 m, potom největší dovolená chyba je ± 0,3 m.
6.3 Efekt skluzu
Laserový rychloměr na základě svých optických nebo elektronických vlastností nebo svého vyhodnocovacího počítačového programu nebo pomocí pokynů v návodu k použití (např. neklopit do stran) musí zaručit, aby dopad laserových impulsů na šikmou plochu (tzv. efekt skluzu) nevedl k nepřípustným výsledkům měření.
6.4 Stupňovitý efekt
Laserový rychloměr na základě svých optických nebo elektronických vlastností nebo svého vyhodnocovacího počítačového programu musí zaručit, aby dopad laserových impulsů na výstupek vozidla (tzv. stupňovitý efekt) nevedl k nepřípustným výsledkům měření.
6.5 Obrazová dokumentační jednotka
Na jednotlivých obrázcích nebo v obrazových sekvencích, mimo hodnot uvedených v bodě 2.5, musí být zobrazena i měřicí vzdálenost v metrech (bod 6.2). Velikost a střed oblasti zachycující měřené vozidlo musejí být vyznačeny na každém obrázku nebo v každé obrazové sekvenci.
Dopravní situace s měřeným vozidlem musí být zaznamenána nejpozději 0,2 s po ukončení měření.
Záznam obrazových sekvencí musí probíhat s obrazovým taktem nejdéle 0,2 s a na záznamu musí být vyznačen začátek a konec procesu měření v sekvenci.
7 SCHVALOVÁNÍ TYPU
7.1 Postup při schvalování typu
Při schvalování typu rychloměru se posuzuje a zkouší, zda rychloměr splňuje příslušné požadavky uvedené v bodech 2 až 6.
Při schvalování typu rychloměru je nutno provést:
a) vnější prohlídku rychloměru,
b) zkoušky rychloměru v laboratoři,
c) zkoušky rychloměru v terénu,
d) zkoušky odolnosti rychloměru proti vnějším vlivům a zkoušky elektromagnetické kompatibility (EMC).
7.2 Vnější prohlídka
Při vnější prohlídce rychloměru se posuzuje:
a) úplnost předepsané technické dokumentace,
b) úplnost a stav funkčních celků rychloměru podle předepsané technické dokumentace,
c) shodnost verze počítačového programu rychloměru s verzí specifikovanou výrobcem (bod 2.9).
7.3 Zkoušky radarového rychloměru v laboratoři
7.3.1 Při zkoušce radarového rychloměru v laboratoři se provede:
a) měření kmitočtu vysílače radarového rychloměru,
b) měření vyzařovací charakteristiky antény rychloměru,
c) měření výstupního výkonu vysílače rychloměru,
d) měření citlivosti přijímací části rychloměru,
e) zkouška zaměřovacího zařízení rychloměru,
f) zkouška nízkofrekvenční části rychloměru simulovaným Dopplerovým signálem,
g) zkouška vlivu velikosti napájecího napětí na správnou činnost rychloměru.
Dodržení specifikace uvedených zkoušek dle určené normy2) se považuje za splnění tohoto požadavku.
7.3.2 Při laboratorní zkoušce nízkofrekvenční části radarového rychloměru simulovaným Dopplerovým signálem se jeho kmitočet fd [Hz] vypočte ze vztahu:
kde vs je rychlost měřeného vozidla [m/s]
f kmitočet vysílače radarového rychloměru [Hz]
α geometrický měřicí úhel antény radarového rychloměru [o]
c rychlost šíření světla (2,997 . 108 m/s).
7.4 Zkoušky rychloměrů jiných typů v laboratoři
Pokud nelze všechny části rychloměru zkoušet v laboratoři (např. úsekové rychloměry s indukčními smyčkami nebo piezoelektrickými kabely mají tyto snímače zabudovány pevně ve vozovce v místě měření rychlosti), zkouší se jen díly rychloměru, které lze laboratorně zkoušet.
Laserové rychloměry se v laboratoři zkouší ve funkci dálkoměru a kontroluje se správnost nastavení zaměřovacího zařízení.
7.5 Referenční podmínky v laboratoři
a) zkoušky rychloměru v laboratoři se provádějí při teplotě vzduchu (23 ± 3) oC a relativní vlhkosti vzduchu maximálně 75 %,
b) napájecí napětí rychloměru má být v rozsahu napětí stanoveném výrobcem.
7.6 Potřebné pomůcky
Pro zkoušky všech typů rychloměru v terénu je zapotřebí etalonový rychloměr s největší dovolenou chybou ± 1 km/h.
7.6.1 Pro laboratorní zkoušky radarového rychloměru jsou zapotřebí:
a) elektronický čítač pro měření kmitočtu vysílače rychloměru s příslušenstvím,
b) měřič vysokofrekvenčního výkonu s měřicí anténou,
c) zařízení pro měření směrové charakteristiky radarové antény rychloměru,
d) elektronický generátor – simulátor Dopplerova kmitočtu,
e) nastavitelný zdroj napájecího napětí s voltmetrem.
7.6.2 Pro laboratorní zkoušky laserového rychloměru jsou zapotřebí:
a) vyměřená vzdálenost (nejméně 24 m dlouhá),
b) měřické pásmo (nejméně 10 m dlouhé),
c) cílová tabule pro kontrolu zaměřování.
7.7 Největší dovolené chyby při zkouškách v laboratoři jsou stanoveny v bodě 2.1.1.
7.8 Zkouška rychloměru v terénu
Zkouška rychloměru v terénu se při schvalování typu provede tak, že se v reálném provozu současně měří rychlost každého projíždějícího motorového vozidla zkoušeným rychloměrem a etalonovým rychloměrem. Při zkoušce rychloměru je nutné provést nejméně 500 měření rychlostí při průjezdech vozidel různými rychlostmi oběma směry (příjezd – odjezd) a při různé hustotě provozu. Pro každé měření rychlosti se stanoví chyba zkoušeného rychloměru a následně se vypočítá hodnota aritmetického průměru chyb všech měření.
7.9 Největší dovolené chyby při zkouškách v terénu
Zkoušený rychloměr vyhoví zkoušce v terénu dle bodu 7.8, pokud průměrná hodnota chyb rychloměru nepřekročí ± 1 km/h a žádná jednotlivá chyba rychloměru není větší než ± 3 km/h při rychlosti do 100 km/h nebo ± 3 % při rychlosti větší než 100 km/h.
7.10 Zkoušky odolnosti rychloměru proti vnějším vlivům
Pokud rychloměry vyhoví zkouškám podle určených norem2), specifikovaným v bodech 7.10.1 až 7.10.5, považují se stanovené požadavky za splněné.
7.10.1 Odolnost rychloměru proti mechanickým rázům musí odpovídat zkoušce s úrovní náročnosti 2.
7.10.2 Odolnost rychloměru proti teplotě okolí při skladování se zkouší s vypnutým rychloměrem zkouškou suché teplo s úrovní náročnosti 4 a zkouškou chlad s úrovní náročnosti 3.
7.10.3 Funkčnost a správnost rychloměru v rozsahu provozních teplot se zkouší se zapnutým rychloměrem zkouškou suché teplo při nejvyšší teplotě rozsahu provozních teplot a zkouškou chlad při nejnižší teplotě rozsahu provozních teplot.
7.10.4 Odolnost rychloměru proti relativní vlhkosti vzduchu se zkouší se zapnutým rychloměrem zkouškou vlhké teplo nekondenzující s úrovní náročností 1.
7.10.5 Při zkoušce odolnosti rychloměru proti prachu a stříkající vodě se zkouší zda části rychloměru, které jsou vystaveny povětrnostním vlivům, splňují požadavky ochrany krytem minimálně IP 54.
7.11 Zkoušky elektromagnetické kompatibility (EMC)
Pokud rychloměry vyhoví zkouškám podle určených norem2), specifikovaným v bodech 7.11.1 až 7.11.10, považují se stanovené požadavky za splněné.
7.11.1 Odolnost rychloměru proti rušením šířeným vedením indukovaným vysokofrekvenčními poli se zkouší na signálových vedeních delších než 3 m, všech vstupech a výstupech stejnosměrné sítě, na všech vstupech a výstupech střídavé sítě a na všech připojeních k funkčnímu uzemnění v kmitočtovém pásmu 150 kHz až 80 MHz, krok 1 %, úroveň amplitudy zkušebního napětí 20 V.
7.11.2 Odolnost rychloměru proti vyzařovaným vysokofrekvenčním elektromagnetickým polím se zkouší na všech stranách krytu rychloměru v kmitočtových pásmech 80 MHz až 1 GHz a 1,4 GHz až 2 GHz, krok 1 %, amplituda intenzity zkušebního pole 20 V/m.
7.11.3 Odolnost rychloměru proti elektrostatickému výboji se zkouší výboji na kryt rychloměru a do vazebních desek v blízkosti rychloměru s úrovní náročnosti 3 (± 8 kV výboj vzduchem, ± 6 kV kontaktní výboj).
7.11.4 Odolnost rychloměru proti rychlým elektrickým přechodovým jevům (skupinám impulsů) se zkouší s úrovní náročnosti 3, napájecí svorky ± 2 kV, signálové svorky ± 1 kV, opakovací kmitočet 5 kHz, na signálová vedení delší než 3 m, na vstupech stejnosměrné sítě s přívody delšími než 10 m, na všechny vstupy a výstupy střídavé sítě a na všechna připojení k funkčnímu uzemnění delší než 3 m.
7.11.5 Odolnost rychloměru proti rázovému impulsu se zkouší za těchto podmínek; tr/th = 1,2/50 (8/20) µs nesym. ± 1 kV pouze na signálová vedení delší než 30 m; tr/th = 1,2/50 (8/20) µs, nesym. ± 0,5 kV, sym. ± 0,5 kV pouze na vstupech stejnosměrné sítě s přívody delšími než 10 m; tr/th = 1,2/50 (8/20) µs, nesym.: ± 2 kV, sym. ± 1 kV na všechny vstupy a výstupy střídavé sítě.
7.11.6 Odolnost rychloměru proti krátkodobým poklesům napětí, krátkým přerušením a pomalým změnám napětí se zkouší za těchto podmínek; pokles napětí 30 % : 0,5 periody; pokles napětí 60 %: 5 a 50 period; přerušení > 95 % : 250 period, na všechny vstupy střídavé sítě, vstupní proud < 16 A.
7.11.7 Odolnost rychloměru proti magnetickým polím síťového kmitočtu se zkouší při kmitočtu 50 Hz, úroveň 4, 30 A/m na kryt rychloměru.
7.11.8 Odolnost rychloměru proti elektrickým rušením po 12 V napájecím vedení v osobních automobilech se zkouší za těchto podmínek; zkušební impuls 1: -100 V, impuls 2: +100 V, impuls 3a: -150 V, impuls 3b: +100 V, impuls 4 : -6 V. Zkouší se pouze rychloměry, které jsou napájeny z palubní 12 V sítě v motorových vozidlech.
7.11.9 Odolnost rychloměru proti elektrickým rušením indukovaným do vodičů jiných než napájecích se zkouší s úrovní náročnosti III. Zkouší se pouze rychloměry, které jsou napájeny z palubní 12 V sítě v motorových vozidlech.
7.11.10 Při zkoušce rušivého elektromagnetického vyzařování musí rychloměr splnit limity pro zařízení skupiny 1, třída B.
8 OVĚŘOVÁNÍ
8.1 Postup při ověřování rychloměru
Postupy při prvotním a následném ověřování rychloměru jsou shodné. Při ověřování rychloměru je nutno provést:
a) vnější prohlídku rychloměru,
b) zkoušky rychloměru v laboratoři,
c) zkoušku rychloměru v terénu v reálném provozu.
8.2 Vnější prohlídka
Při vnější prohlídce rychloměru předloženého k ověření se posuzuje:
a) shoda rychloměru se schváleným typem,
b) úplnost předepsané technické dokumentace,
c) úplnost rychloměru podle předepsané technické dokumentace,
d) zda jednotlivé části rychloměru nejsou poškozeny a zda rychloměr je funkční před dalšími zkouškami,
e) shoda verze počítačového programu rychloměru s verzí schválenou při typovém schválení rychloměru.
8.3 Zkoušky radarového rychloměru v laboratoři
Zkoušky při ověřování radarového rychloměru v laboratoři jsou stejné jako při schvalování typu (bod 7.3.1).
8.4 Zkoušky rychloměrů jiných typů v laboratoři
Pokud nelze všechny části rychloměru zkoušet v laboratoři (např. úsekové rychloměry s indukčními smyčkami nebo piezoelektrickými kabely mají tyto snímače zabudovány pevně ve vozovce v místě měření rychlosti), zkouší se jen díly rychloměru, které lze laboratorně zkoušet.
Laserové rychloměry se v laboratoři zkouší ve funkci dálkoměru a kontroluje se správnost nastavení zaměřovacího zařízení.
8.5 Referenční podmínky v laboratoři
Referenční podmínky při ověřování rychloměru v laboratoři jsou stejné jako při schvalování typu (bod 7.5).
8.6 Potřebné pomůcky
Pro laboratorní zkoušky rychloměru jsou zapotřebí stejné pomůcky jako při zkouškách při schvalování typu.
Pro zkoušky všech typů rychloměru v terénu je zapotřebí etalonový rychloměr s největší dovolenou chybou ± 1 km/h.
8.7 Největší dovolené chyby při zkouškách v laboratoři
Při zkouškách rychloměru v laboratoři nesmí chyby rychloměru překročit hodnotu ± 1 km/h při rychlosti do 100 km/h nebo ± 1 % při rychlosti větší než 100 km/h.
8.8 Zkoušky rychloměru v terénu
8.8.1 Zkouška radarového rychloměru v terénu se provede venku v reálném provozu tak, že se současně měří rychlost každého projíždějícího motorového vozidla jak zkoušeným rychloměrem, tak i etalonovým rychloměrem. Při zkoušce rychloměru je nutné provést nejméně 10 měření rychlostí při průjezdech vozidel různými rychlostmi, oběma směry (příjezd – odjezd) a při různé hustotě provozu.
8.8.2 U úsekových rychloměrů se zkouška v terénu provede venku v reálném provozu tak, že se projede zkoušeným měřicím úsekem rychloměru nejméně 5krát měřicím vozidlem s etalonovým rychloměrem, který měří okamžitou nebo střední rychlost ve zkoušeném měřicím úseku. Při každém průjezdu měřicího vozidla je zároveň měřena i jeho okamžitá nebo střední rychlost ověřovaným úsekovým rychloměrem.
8.8.3 Zkoušku laserových rychloměrů v terénu lze nahradit zkouškou v laboratoři pomocí simulátoru, který generuje laserové impulsy s definovaným proměnným zpožděním a tak imituje jedoucí měřené vozidlo.
8.9 Největší povolené chyby při zkouškách v terénu
Zkoušený rychloměr vyhoví zkoušce v terénu, pokud žádná jednotlivá chyba rychloměru není větší než ± 3 km/h při rychlosti do 100 km/h nebo ± 3 % při rychlosti větší než 100 km/h .
8.10 Ověření
Pokud rychloměr při všech zkouškách vyhověl požadavkům stanoveným touto vyhláškou, vydá se ověřovací list a na rychloměr se umístí úřední značky3).
Translation - German Entwurf
VERORDNUNG
vom ... 2006
zur Festlegung von Anforderungen an Straßenverkehrs-Geschwindigkeitsmesser, die bei Kontrollen der Einhaltung der Regeln der Straßenverkehrsordnung verwendet werden
Das Ministerium für Industrie und Handel legt gemäß § 6 Abs. 2, § 9 Abs. 1 und § 27 des Gesetzes GBl. Nr. 505/1990 über die Metrologie in der Fassung des Gesetzes GBl. Nr. 119/2000 und des Gesetzes GBl. Nr. 137/2002 fest:
§ 1
(1) In dieser Verordnung werden Anforderungen an Straßenverkehrs-Geschwindigkeitsmesser, die bei Kontrollen der Einhaltung der Regeln der Straßenverkehrsordnung verwendet werden (nachstehend kurz „Geschwindigkeitsmesser“ genannt), die Vorgehensweise bei der Genehmigung ihrer einzelnen Typen sowie die Methoden ihrer Überprüfung festgelegt.
(2) Diese Verordnung wurde in Übereinstimmung mit der Richtlinie 98/34/EG des Europäischen Parlaments und des Rates vom 22. Juni 1998 über ein Informationsverfahren auf dem Gebiet der Normen und technischen Vorschriften und der Vorschriften für die Dienste der Informationsgesellschaft in der Fassung der Richtlinie 98/48/EG notifiziert.
§ 2
(1) Die Terminologie, die Anforderungen an die Geschwindigkeitsmesser, die Vorgehensweise bei der Genehmigung ihrer Typen und die Methoden ihrer Überprüfung sind im Anhang festgelegt.
(2) Die durch besondere Rechtsvorschriften1) festgelegten Anforderungen an die Geschwindigkeitsmesser bleiben von dieser Verordnung unberührt.
§ 3
Diese Verordnung tritt am 1. Januar 2007 in Kraft.
Der Minister
Anhang zur Verordnung GBl. Nr. xxx/2006
1 BEGRIFFSBESTIMMUNGEN
1.1 Die Betriebsart „Automatikbetrieb“ des Geschwindigkeitsmessers ist die Betriebsart, in der der Geschwindigkeitsmesser die Geschwindigkeit des Fahrzeugs selbsttätig bei dessen Eintreffen am Ort der Messung misst.
1.2 Der Zentralbaustein (Rechnerbaustein) ist der Teil des Geschwindigkeitsmessers, in dem die die Informationen über die Geschwindigkeit des gemessenen Fahrzeugs tragenden und vom Signalaufnehmer (bzw. den Signalaufnehmern) kommenden Signale verarbeitet werden und in dem mithilfe eines Computerprogramms die Geschwindigkeit des gemessenen Fahrzeugs errechnet wird.
1.3 Unter der Verkehrssituation sind alle Umstände zu verstehen, die Einfluss auf die gemessenen Geschwindigkeitswerte und deren Zuordnung zum gemessenen Fahrzeug haben können.
1.4 Der geometrische Messwinkel ist der Winkel, den die Hauptachse der Antenne und die Achse der Fahrbahn einschließen.
1.5 Der Fehler des Geschwindigkeitsmessers ist die Differenz zwischen dem gemessenen Wert der Geschwindigkeit und ihrem konventionell richtigen Wert.
1.6 Lasergeschwindigkeitsmesser sind Geschwindigkeitsmesser, die die Geschwindigkeit nach dem Prinzip eines Laserentfernungsmessers (Lidars) messen, welcher in kurzen Zeitintervallen die Entfernung des fahrenden Fahrzeugs misst und aus der aus der Entfernungsänderung resultierenden Zeitänderung dessen Geschwindigkeit errechnet.
1.7 Die Geschwindigkeitsgrenze für die Bildaufzeichnung ist der Geschwindigkeitswert, ab dem der Geschwindigkeitsmesser eine Bilddokumentation anlegt.
1.8 Der Messort ist der Wirkungsbereich des Signalaufnehmers (bzw. der Signalaufnehmer) des Geschwindigkeitsmessers.
1.9 Mobile Geschwindigkeitsmesser sind Geschwindigkeitsmesser, die die Geschwindigkeit aus einem fahrenden Fahrzeug heraus messen.
1.10 Der Bilddokumentationsbaustein ist der Teil des Geschwindigkeitsmessers, der zum Festhalten der Verkehrssituation mithilfe von Bilddokumenten und zu deren Speicherung zusammen mit den gemessenen Daten dient.
1.11 Der Bedienbaustein des Geschwindigkeitsmessers ist der Teil des Geschwindigkeitsmessers, der zu dessen Bedienung und zum Eingeben des Dateninputs dient.
1.12 Tragbare Geschwindigkeitsmesser sind Geschwindigkeitsmesser, die zwar transportiert werden können, sich beim Messen aber nicht bewegen.
1.13 Radargeschwindigkeitsmesser messen die Geschwindigkeit des Fahrzeugs aufgrund der Auswertung der Frequenzänderung der vom sich bewegenden Objekt reflektierten elektromagnetischen Wellen (Doppler-Effekt).
1.14 Der relative Fehler des Geschwindigkeitsmessers ist das Verhältnis des Fehlers des Geschwindigkeitsmessers zum zugehörigen konventionell richtigen Wert.
1.15 Die Betriebsart „manueller Betrieb“ ist die Betriebsart, in der der Bediener jede einzelne Geschwindigkeitsmessung manuell starten muss.
1.16 Geschwindigkeitsmesser sind Messgeräte, die zur Messung der Geschwindigkeit von Fahrzeugen im Straßenverkehr dienen. Geschwindigkeitsmesser setzen sich aus dem Signalaufnehmer (bzw. den Signalaufnehmern), dem Zentralbaustein (Rechnerbaustein), dem Steuerbaustein, dem Anzeigebaustein und dem Bilddokumentationsbaustein zusammen. Geschwindigkeitsmesser können mit einer Schnittstelle für die Datenübertragung und mit einem Auswertungsbaustein ausgestattet sein.
1.17 Der Signalaufnehmer ist der Teil des Geschwindigkeitsmessers, der bei der Durchfahrt des gemessenen Fahrzeugs durch den Messort die Signale erzeugt, aus denen der Zentralbaustein die Fahrzeuggeschwindigkeit errechnet. Bei Radargeschwindigkeitsmessern ist der Signalaufnehmer eine Antenne mit einem Sende- und einem Empfangsteil, bei Lasergeschwindigkeitsmessern ist er ein optotechnisches System mit einem Laser und einem fotoelektrischen Empfänger, bei Streckengeschwindigkeitsmessern können dies Lichtschranken, Digitalkameras, Induktionsschleifen, piezoelektrische Kabel und Ähnliches sein.
1.18 Stationäre Geschwindigkeitsmesser sind Geschwindigkeitsmesser, die dauerhaft an einem festen Standort installiert sind.
1.19 Streckengeschwindigkeitsmesser sind Geschwindigkeitsmesser, die die Geschwindigkeit des Fahrzeugs aufgrund der gemessenen Durchfahrtszeit des Fahrzeugs durch eine Strecke mit bekannter Länge ermitteln. Nach der Länge der Messstrecke werden bei den Streckengeschwindigkeitsmessern Geschwindigkeitsmesser mit kurzer Messstrecke, welche die augenblickliche Geschwindigkeit des Fahrzeugs messen, und Geschwindigkeitsmesser mit langer Messstrecke, die die mittlere Geschwindigkeit des Fahrzeugs messen, unterschieden.
1.20 Der Auswertungsbaustein ist eine Einrichtung, die zur Auswertung der gemessenen Ergebnisse und zum Erstellen der Dokumente zu den Gesetzesübertretungen bestimmt ist.
1.21 Der Anzeigebaustein ist der Teil des Geschwindigkeitsmessers, mit dem die gemessenen Geschwindigkeitswerte und gegebenenfalls weitere Angaben angezeigt werden.
2 GRUNDLEGENDE METROLOGISCHE UND TECHNISCHE ANFORDERUNGEN
2.1 Höchstzulässiger Fehler (MPE - maximum permissible error)
2.1.1 Bei den Prüfungen von Geschwindigkeitsmessern im Labor darf der höchstzulässige Fehler des Geschwindigkeitsmessers den Wert ± 1 km/h bei Geschwindigkeiten unter 100 km/h bzw. ± 1 % bei Geschwindigkeiten über 100 km/h nicht überschreiten. Die Angabe über die gemessene Geschwindigkeit im Bilddokument muss mit der Angabe auf dem Anzeigebaustein des Geschwindigkeitsmessers übereinstimmen.
2.1.2 Bei den Prüfungen von Geschwindigkeitsmessern im Gelände und bei der Geschwindigkeitsmessung von fahrenden Fahrzeugen im realen Straßenverkehr darf der höchstzulässige Fehler des Geschwindigkeitsmessers den Wert ± 3 km/h bei Geschwindigkeiten unter 100 km/h bzw. ± 3 % bei Geschwindigkeiten über 100 km/h nicht überschreiten.
2.2 Zuverlässige Identifikation des Fahrzeugs
Die Konstruktion des Geschwindigkeitsmessers muss garantieren, dass bei dessen Benutzung in Übereinstimmung mit der Bedienungsanleitung die eindeutige Zuordnung des gemessenen Geschwindigkeitswerts zum zugehörigen Fahrzeug gewährleistet ist.
Werden während der Messung die Geschwindigkeiten mehrerer Fahrzeuge gemessen und aufgezeichnet, so müssen diese Werte den einzelnen Fahrzeugen eindeutig zugeordnet werden (zum Beispiel durch Spezifikation der Fahrspur bei Messung mit Streckengeschwindigkeitsmessern auf mehreren Fahrspuren).
2.3 Betriebsart
Die einzelnen Geschwindigkeitsmessungen können je nach Ausführung oder Einstellung des Geschwindigkeitsmessers entweder vom Geschwindigkeitsmesser automatisch oder vom Bediener manuell (z. B. mit einem Pult mit Druckknopf) gestartet werden.
Im Automatikbetrieb wird nach Abschluss einer Messung automatisch die nächste Messung gestartet. Die Angabe auf dem Anzeigebaustein wird durch das neue Messergebnis überschrieben.
Im manuellen Betrieb wird die Geschwindigkeitsmessung des nächsten Fahrzeugs durch eine gezielte Handlung des Bedieners des Geschwindigkeitsmessers gestartet (zum Beispiel durch Knopfdruck). Das Messergebnis wird angezeigt. Die Angabe bleibt so lange stehen, bis der Bediener eine neue Messung startet oder die Angabe gezielt löscht. Der Anzeigebaustein kann auch zeitweilig automatisch abgeschaltet werden, um die Stromversorgung des Geschwindigkeitsmessers zu schonen.
Bei beiden Betriebsarten dürfen die Handlungen des Bedieners des Geschwindigkeitsmessers insbesondere während der stattfindenden Messungen keinen Einfluss auf das Messergebnis und auf die Zuordnung des gemessenen Wertes haben.
2.4 Anzeige der gemessenen Werte
Die Anzeige des gemessenen Geschwindigkeitswerts darf immer nur in Form von dreistelligen ganzen Zahlen und digital erfolgen. Die Ziffern des Anzeigebausteins müssen mindestens 8 mm hoch sein. Der gemessene Geschwindigkeitswert muss bis zur Messung des nächsten Wertes auf dem Display stehen bleiben, oder er darf vom Bediener nur manuell gelöscht werden können (zum Beispiel durch Knopfdruck). Beim angezeigten Wert der gemessenen Geschwindigkeit muss die Maßeinheit (km/h) stehen. Die obere Grenze des Geschwindigkeitsmessbereichs muss 200 km/h bis 250 km/h betragen, die untere Grenze muss mindestens 30 km/h betragen.
2.5 Bilddokumentationsbaustein
Die Geschwindigkeitsmesser müssen mit einem Bilddokumentationsbaustein ausgestattet sein, der die Verkehrssituation mit dem gemessenen Fahrzeug so festhält, dass eine falsche Zuordnung des gemessenen Geschwindigkeitswerts zum gemessenen Fahrzeug ausgeschlossen ist. Der Bilddokumentationsbaustein nimmt einzelne Bilddokumente (Bilder) oder Bildsequenzen (Videosequenzen) auf.
Auf den einzelnen Bildern oder in den Bildsequenzen müssen im Datenfeld angezeigt sein:
a) die gemessene Geschwindigkeit des Fahrzeugs,
b) die höchstzulässige Geschwindigkeit am Messort,
c) die (auf die Sekunde) genaue Uhrzeit und das Datum (Tag, Monat, Jahr).
Die angezeigten Angaben müssen mit den zugehörigen Zeichen der Bausteine versehen sein. Das Bilddokument muss außerdem die Typenbezeichnung des Geschwindigkeitsmessers (zum Beispiel als Abkürzung) enthalten. Zusätzlich können Angaben über den Messort und zur Identifikation des Bedieners bei manuellem Betrieb gemacht werden.
Bei Geschwindigkeitsmessern mit Unterscheidung der Fahrtrichtung muss im Bilddokument auch die Fahrtrichtung (Herfahrt/Wegfahrt) abgebildet sein. Bei Geschwindigkeitsmessern, die die Geschwindigkeit auf mehreren Fahrspuren messen, muss die Angabe der Fahrspur abgebildet sein.
In der Bilddokumentation muss der Bereich markiert sein, in dem die Geschwindigkeit gemessen wurde. Damit wird eine Zuordnung des gemessenen Geschwindigkeitswerts zu einem anderen Fahrzeug als dem gemessenen ausgeschlossen, wenn in der Bilddokumentation der Verkehrssituation außer dem gemessenen Fahrzeug auch noch andere Fahrzeuge festgehalten sind.
Die optische Achse des Bilddokumentationsbausteins muss hinsichtlich der Anordnung des Signalaufnehmers (bzw. der Signalaufnehmer) fest eingestellt und so gesichert sein, dass bei normaler Benutzung eine Veränderung dieser Einstellung ausgeschlossen ist.
Dokumentationsbausteine zum Anfertigen von Videosequenzen mit vorgegebener Bildfrequenz müssen in den Sequenzen den Anfang und das Ende der erfolgten Geschwindigkeitsmessung markieren.
Bei Videoaufzeichnungen, die archiviert und später für das Beweisverfahren verwendet werden sollen, muss deren Unverletztheit (Integrität) und Ursprünglichkeit (Authentizität) gewährleistet sein, damit unzulässige Veränderungen des Inhalts der Bilder und der gemessenen Daten oder eine falsche Zuordnung verhindert werden.
Bei digitalen Fotografien müssen die Bildinformationen und die Informationen über die gemessenen Werte untrennbar in einer einzigen Datendatei der digitalen Fotografie miteinander verbunden sein. Diese einzige Datendatei der digitalen Fotografie muss zur Gewährleistung der Unverletztheit (Integrität) mit einem digitalen Zeichen (Signatur) versehen sein. Die Ursprünglichkeit (Authentizität) der einzigen Datendatei der digitalen Fotografie muss durch eine Kodierung eindeutig feststellbar sein (zum Beispiel durch die Identifikationsnummer des Geschwindigkeitsmessers).
Bei Verwendung einer Verlustkompression des digitalen Bildes (zum Beispiel des Formats JPEG) darf es zu keiner Veränderung des Inhalts des Bildes kommen, die eine falsche Interpretation der gemessenen Werte zur Folge haben könnte.
2.6 Auswertungsbaustein
Ist der Geschwindigkeitsmesser mit einem Auswertungsbaustein ausgestattet, muss das Computerprogramm des Auswertungsbausteins bei der Genehmigung des Typs des Geschwindigkeitsmessers genehmigt werden.
2.7 Kontrolle des richtigen Funktionierens des Geschwindigkeitsmessers
Der Geschwindigkeitsmesser muss mit einer Kontrollfunktion ausgestattet sein, mit deren Hilfe stets nach dem Einschalten und auch nach Aufruf durch den Bediener das richtige Funktionieren des Geschwindigkeitsmessers überprüft wird. Die Kontrolle des richtigen Funktionierens des Geschwindigkeitsmessers muss zumindest gewährleisten, dass jegliche Fehler in den das Messergebnis verarbeitenden Schaltungen einschließlich der Schaltungen und Bauelemente der Ziffernanzeige aufgedeckt werden (z. B. Test der Segmente des Displays, falls verwendet).
2.8 Kontrolle des Speichers
Bei jedem Einschalten des Geschwindigkeitsmessers und gegebenenfalls zu den vom Hersteller eingestellten Zeitpunkten muss eine selbsttätige Kontrolle (interner Test) des Programmspeichers und des Speichers für das Schreiben und Lesen der Daten durchgeführt werden. Wird ein Fehler festgestellt, muss das Gerät für weitere Messungen gesperrt werden. Die Kontrolle des Programmspeichers kann beispielsweise mithilfe einer Prüfsumme durchgeführt werden, die Kontrolle des Datenspeichers durch Durchführung von Schreib- und Lesevorgängen.
2.9 Anforderungen an die Software und an die Datenübertragung über die Schnittstelle
Die Einhaltung der grundlegenden Spezifikationen der für die Messung wichtigen Software und eine Datenübertragung gemäß der festgelegten Norm2) werden als Erfüllung der Anforderungen dieses Punktes erachtet.
Die Software, die die metrologischen Eigenschaften des Geschwindigkeitsmessers bestimmt, muss identifizierbar und gegen zufällige oder vorsätzliche Beschädigung geschützt sein.
Für den Schutz gegen eine Manipulation der Software durch Unbefugte, für den Umfang der Kontrolle und für die Konformität der Software muss immer die Stufe „hoch“ gemäß der festgelegten Norm2) verwendet werden.
Die Übertragung der für die Messung wichtigen Daten (der gemessenen Werte und des Bilddokuments) über die Schnittstelle in Peripheriegeräte, deren Ergebnisse für amtliche Zwecke verwendet werden, muss gegen zufällige oder vorsätzliche Beschädigung geschützt sein.
2.10 Signaleingang für technische Prüfungen
Geschwindigkeitsmesser müssen einen leicht erreichbaren Eingang (Anschluss) haben, über den die elektrischen Signale eingegeben werden, die zur Prüfung des Geschwindigkeitsmessers benötigt werden. Diese Anforderung gilt nicht für Lasergeschwindigkeitsmesser.
2.11 Bedienungsanleitung
Die Bedienungsanleitung muss in tschechischer Sprache abgefasst und so formuliert sein, dass bei einem gültig überprüften Geschwindigkeitsmesser, der in Übereinstimmung mit dieser Anleitung verwendet wird, die höchstzulässigen Fehler der Geschwindigkeitsmessung nicht überschritten werden. Die Bedienungsanleitung muss mindestens folgende Teile enthalten:
a) Funktionsprinzip des Geschwindigkeitsmessers in den Grundzügen,
b) eindeutige Beschreibung von Installation und Bedienung des Geschwindigkeitsmessers, Hinweise auf bei der Geschwindigkeitsmessung mögliche Fehler, deren Ursache und wie sie vermieden werden können,
c) Hinweise auf die Pflicht zur Überprüfung des Geschwindigkeitsmessers, die Gültigkeitsdauer und die Gründe für ein Ungültigwerden der Überprüfung,
d) Messbereich, höchstzulässige Fehler der Geschwindigkeitsmessung und Nennbedingungen für den Einsatz des Geschwindigkeitsmessers,
e) Anweisungen für die Auswertung von Beweismittel darstellenden Bilddokumenten, damit eine fehlerfreie Zuordnung des gemessenen Geschwindigkeitswerts zum Fahrzeug gewährleistet ist.
2.12 Aufschriften und Zeichen
An Geschwindigkeitsmessern eines genehmigten Typs werden angebracht:
a) Handelsfirma oder Bezeichnung des Herstellers, wenn der Hersteller eine juristische Person ist; Vorname(n) und Zuname und gegebenenfalls Handelsfirma, wenn der Hersteller eine unternehmerisch tätige natürliche Person ist,
b) Typenbezeichnung des Geschwindigkeitsmessers,
c) Herstellungsnummer,
d) Typengenehmigungszeichen.
Setzt sich der Geschwindigkeitsmesser aus mehreren funktional eigenständigen Teilen zusammen, müssen die Angaben gemäß den Buchstaben a) bis d) an jedem seiner Teile angebracht werden.
Alle Zeichen und Aufschriften müssen gut sichtbar, unauslöschbar, eindeutig und mit üblichen Methoden unentfernbar sein.
3 UNEMPFINDLICHKEIT GEGEN EINFLÜSSE AUS DER UMGEBUNG
3.1 Störeinflüsse der Umgebung
Die auf den Geschwindigkeitsmesser einwirkenden äußeren Einflüsse gemäß den Punkten 3.2 bis 3.7 dürfen nicht zu Messfehlern führen, die die höchstzulässigen Fehler des Geschwindigkeitsmessers überschreiten würden.
Bei Prüfungen der Unempfindlichkeit gegen Störeinflüsse aus der Umwelt ist zulässig, dass die Geschwindigkeitsmesser automatisch in den Betriebszustand „Störung“ umschalten, der eindeutig identifizierbar ist und in dem der Geschwindigkeitsmesser nicht misst.
3.2 Unempfindlichkeit gegen Klimaeinflüsse
3.2.1 Geschwindigkeitsmesser müssen gegen Lagertemperaturen im Bereich von -25 °C bis 70 °C unter den in Punkt 7.10.2 genannten Bedingungen beständig sein.
3.2.2 Geschwindigkeitsmesser müssen in einem vom Hersteller spezifizierten Umgebungstemperaturbereich (Betriebstemperaturbereich) ordnungsgemäß funktionieren, der unter den in Punkt 7.10.3 genannten Bedingungen mindestens von 0 °C bis 40 °C reichen muss. Die interne Kontrolle der Temperatur des Geschwindigkeitsmessers muss die Richtigkeit der Messung unabhängig von der Umgebungstemperatur gewährleisten. Unter- oder Überschreitungen des Betriebstemperaturbereichs muss der Geschwindigkeitsmesser automatisch erkennen und gegebenenfalls eine entsprechende Meldung anzeigen. Laufende Geschwindigkeitsmessungen müssen abgebrochen werden, und der Geschwindigkeitsmesser muss für weitere Messungen gesperrt werden oder er muss sich selbsttätig abschalten.
3.2.3 Geschwindigkeitsmesser müssen unter den in Punkt 7.10.4 genannten Bedingungen bei einer maximalen relativen Luftfeuchtigkeit von 85 % ordnungsgemäß funktionieren.
3.3 Unempfindlichkeit gegen Staub und Spritzwasser
Die Teile des Geschwindigkeitsmessers, die bei den Geschwindigkeitsmessungen Witterungseinflüssen ausgesetzt sind, dürfen keinen Staub und kein Spritzwasser durchlassen und müssen mit einer Kapselung versehen sein, die einen Schutzgrad durch Kapselung IP 54 oder höher gemäß Punkt 7.10.5 gewährleistet.
3.4 Elektromagnetische Verträglichkeit (EMV)
Geschwindigkeitsmesser dürfen sich nicht durch elektrische oder elektromagnetische Störungen beeinflussen lassen oder müssen auf diese in der vom Hersteller definierten Form reagieren (zum Beispiel durch Fehlermeldung, Sperrung der Messung oder ähnlich). Sie dürfen keine unerwünschten elektromagnetischen Störungen ausstrahlen. Detaillierte Spezifikationen sind in Punkt 7.11 enthalten.
3.5 Stromversorgung
Erfolgt die Stromversorgung des Geschwindigkeitsmessers durch Gleichspannung aus Batterien oder Akkumulatoren, muss der Geschwindigkeitsmesser fehlerfrei im vom Hersteller festgelegten Spannungsbereich (Umin bis Umax) arbeiten. Außerhalb dieses Spannungsbereichs der Stromversorgung muss der Geschwindigkeitsmesser abschalten oder in eine Betriebsart umschalten, in der Geschwindigkeitsmessungen nicht möglich sind. Kehrt die Spannung der Stromversorgung in den vom Hersteller festgelegten Bereich zurück, muss der Geschwindigkeitsmesser vor der nächsten Messung den Prüfungen unterzogen werden, die in den Punkten 2.7 und 2.8 beschrieben sind.
Für aus dem Wechselspannungsnetz (230 V) stromversorgte Geschwindigkeitsmesser gelten analoge Anforderungen wie für mit Gleichspannung stromversorgte Geschwindigkeitsmesser. In diesem Falle muss der Geschwindigkeitsmesser fehlerfrei in einem Spannungsbereich von mindestens ± 10 % oberhalb und unterhalb der Nennwechselspannung der Stromversorgung arbeiten.
3.6 Mechanische Beständigkeit
Die Konstruktion und die verwendeten Materialien müssen eine ausreichende Festigkeit, Stabilität und Unempfindlichkeit der tragbaren und mobilen Geschwindigkeitsmesser gegen die in Punkt 7.10.1 spezifizierten mechanischen Stöße garantieren.
3.7 Schutz gegen unbefugte Eingriffe
Die Teile des Geschwindigkeitsmessers, die seine metrologischen Eigenschaften beeinflussen können, müssen so konstruiert sein, dass sie gegen unbefugte Eingriffe gesichert werden können. Mit den projektierten Schutzvorkehrungen muss jeder beliebige unbefugte Eingriff bewiesen werden können.
4 BESONDERE ANFORDERUNGEN AN RADARGESCHWINDIGKEITSMESSER
4.1 Richtcharakteristik der Radarantenne
Wird der Radargeschwindigkeitsmesser gemäß den in der Bedienungsanleitung enthaltenen Instruktionen installiert und benutzt, dürfen keine Geschwindigkeitsmessungen in einem Bereich der Richtcharakteristik der Antenne möglich sein, in dem Messfehler von über ± 2 % des konventionell richtigen Geschwindigkeitswerts eintreten können.
Die Einhaltung der Spezifikation dieser Faktoren gemäß der festgelegten Norm2) wird als Erfüllung dieser Anforderung erachtet.
Diese Bedingung kann durch ein ausreichend schmales Hauptstrahlungsbündel der Antenne erfüllt werden. Beträgt der nominale geometrische Messwinkel der Radarantenne 22°, so sind zufrieden stellende Ergebnisse durch folgende Anforderungen an die Richtcharakteristik der Radarantenne in der Horizontalen gewährleistet:
a) Breite des Halbwertwinkels (Abfall um 3 dB): höchstens 7°,
b) Breite des Gesamtwinkels des Hauptbündels der Antenne (Abfall um 10 dB): höchstens 12°,
c) Nebenbündeldämpfung der Antenne: mindestens 15 dB.
4.2 Sendeleistung und Empfindlichkeit des Empfängers
Sendeleistung und Empfindlichkeit des Empfängers des Radargeschwindigkeitsmessers müssen so eingestellt sein, dass im realen Straßenverkehr keine Geschwindigkeitsmessungen in Entfernungen durchgeführt werden, die größer sind als die Breite zweier Fahrspuren. Muss in besonderen Situationen eine größere oder kleinere Messreichweite eingestellt werden, so darf dies nur durch Änderung der Empfängerempfindlichkeit geschehen, und zwar höchstens in drei Stufen. Die eingestellte Empfindlichkeit muss im vom Bilddokumentationsbaustein angefertigten Bilddokument abgebildet sein.
4.3 Langfristige Stabilität der Sendefrequenz
In einem Zeitraum von 2 Jahren darf die relative Abweichung der Sendefrequenz von Radargeschwindigkeitsmessern ± 0,2 % des Nennwerts der Sendefrequenz nicht überschreiten.
4.4 Geometrischer Messwinkel
Der geometrische Messwinkel muss sich mithilfe der Visiereinrichtung einstellen lassen oder durch den Befestigungswinkel der Antenne auf dem Messfahrzeug bestimmt sein. Die Abweichung der Einstellung des geometrischen Messwinkels vom Nennwert darf zu einem Fehler der Geschwindigkeitsmessung von höchstens ± 0,5 % des konventionell richtigen Wertes führen.
Soll der zulässige Messfehler von ± 0,5 % nicht überschritten werden, so muss bei einem Nennwert des geometrischen Messwinkels von 22° die maximale Abweichung des Einstellwinkels geringer sein als 0,7°. In diesem Wert ist noch nicht der Fehler des Standpunkts (Ausrichtung) des Messfahrzeugs im Verhältnis zur Achse der Fahrbahn enthalten.
4.5 Bilddokumentationsbaustein bei Radargeschwindigkeitsmessern
Die Orientierung der optischen Achse der Kamera muss sich in einem fest bestimmten Verhältnis zur Hauptachse der Antenne des Radargeschwindigkeitsmessers befinden und so gesichert sein, dass eine Veränderung dieser Einstellung bei normaler Benutzung ausgeschlossen ist.
4.6 Visiereinrichtung und Antennenhalter
Die Visiereinrichtung von Radargeschwindigkeitsmessern muss das Einrichten der Hauptachse der Antenne auf einen Zielpunkt in einer Entfernung von 10 m mit einer Winkelabweichung von höchstens ± 0,5o gestatten.
Der Antennenhalter auf dem Messfahrzeug muss an einer Stelle der Fahrzeugkarosserie befestigt sein, an der nicht die Gefahr unbeabsichtigter Deformationen besteht. Den Bereich der Stoßstangen sollte man hierbei meiden. In Richtung des Hauptstrahlungsbündels der Antenne dürfen sich keine Hindernisse befinden, die Einfluss auf die Messungen haben könnten.
5 BESONDERE ANFORDERUNGEN AN STRECKENGESCHWINDIGKEITSMESSER
5.1 Mehrfachmessungen
Um die wesentlichsten Fehler bei Streckengeschwindigkeitsmessern mit kurzer Messstrecke erkennen und vermeiden zu können, müssen Geschwindigkeitsmessungen an zwei Messstrecken mit anschließendem Vergleich durchgeführt werden. Übersteigt beim Vergleich der Ergebnisse der Geschwindigkeitsmessungen von beiden Messstrecken die festgestellte Differenz den Wert des höchstzulässigen Fehlers des Geschwindigkeitsmessers, muss verhindert werden, dass die gemessenen Geschwindigkeitswerte an den Anzeige- und den Dokumentationsbaustein weitergeleitet werden.
5.2 Abmessen der Messstrecke
Das Abmessen der Länge der Messstrecke muss so erfolgen und diese Strecke muss so gesichert werden, dass der Abmessfehler der Messstrecke keinen relativen Fehler der Geschwindigkeitsmessung von mehr als ± 1 % des konventionell richtigen Geschwindigkeitswerts verursacht.
5.3 Zuordnung der Uhrzeit zu den Bilddokumenten
Bei Streckengeschwindigkeitsmessern mit langer Messstrecke muss sichergestellt werden, dass zu den einzelnen Bildern des gemessenen Fahrzeugs, die an den Messorten am Anfang und am Ende der Messstrecke der Straße angefertigt werden, die Uhrzeiten, zu denen sich die Fahrzeuge an den betreffenden Messorten befanden (Zeitstempel), mit einer solchen Genauigkeit zugeordnet werden, dass der Messfehler der Durchfahrtzeit durch die Messstrecke keinen relativen Fehler der Geschwindigkeitsmessung von mehr als ± 1 % des konventionell richtigen Geschwindigkeitswerts verursacht.
5.4 Vorhandensein des Fahrzeugs am Messort
Bei Streckengeschwindigkeitsmessern mit langer Messstrecke muss das Vorhandensein des Fahrzeugs an den einzelnen Messorten durch die entsprechenden Signalaufnehmer des Geschwindigkeitsmessers so erkannt werden, dass die Differenz zwischen der tatsächlichen vom gemessenen Fahrzeug auf der betreffenden Messstrecke durchfahrenen Bahn und der abgemessenen Länge der Messstrecke keinen größeren relativen Fehler der Geschwindigkeitsmessung als ± 1 % des konventionell richtigen Geschwindigkeitswerts verursacht.
5.5 Fehlersumme
Die Summe aller deklarierten Teilfehler von Streckengeschwindigkeitsmessern gemäß den Punkten 5.2, 5.3 und 5.4 muss geringer sein als ± 1 %.
5.6 Rechenzeit
Die zur Errechnung der Geschwindigkeit benötigte Zeit muss so kurz sein, dass das gemessene Fahrzeug zum Zeitpunkt des Fotografierens in der Nähe des Endes der Messstrecke abgebildet wird. Unter Zuhilfenahme der bekannten Verzögerungsdauer des Fotos kann dann nachgeprüft werden, ob der angegebene gemessene Geschwindigkeitswert dem Fahrzeug eindeutig zugeordnet worden ist.
6 BESONDERE ANFORDERUNGEN AN LASERGESCHWINDIGKEITSMESSER
6.1 Visiereinrichtung
Die Visiereinrichtung bei tragbaren Lasergeschwindigkeitsmessern besteht in der Regel aus einem Fernglas mit Visiermarke, mit dessen Hilfe der Lasergeschwindigkeitsmesser auf das fahrende gemessene Fahrzeug gerichtet wird.
Die Abweichung der Achsen der Visiereinrichtung und des Laserbündels, die bei Verwendung einer eigenständigen Optik eintritt, muss so beschaffen sein und der gegenseitige Abgleich beider Achsen (die z. B. parallel verlaufen oder sich am entfernten Messort schneiden) muss so erfolgen, dass ein eindeutiges Anvisieren des Ziels (zum Beispiel des Kennzeichens des Fahrzeugs) im gesamten zulässigen Entfernungsbereich garantiert ist.
Das Einrichten der Visiereinrichtung muss so stabil erfolgen, dass bei richtiger Benutzung eine Veränderung der Einrichtung ausgeschlossen ist. Dies muss im Rahmen des Visiertests überprüft werden können, der vom Geschwindigkeitsmesser unterstützt werden muss.
Die Befestigung muss beim Überprüfen eine solche Sicherung gestatten, dass eine Veränderung der Einrichtung nur unter Verletzung der Amtszeichen möglich ist. Die Visiereinrichtung muss die Zuordnung des gemessenen Geschwindigkeitswerts zum Fahrzeug ohne jegliche Zweifel garantieren.
6.2 Anforderungen an die Anzeige
Außer der Geschwindigkeit des Fahrzeugs müssen Lasergeschwindigkeitsmesser auch die Entfernung (in Metern), in der die Messung stattgefunden hat, messen und anzeigen, um einschätzen zu können, ob die Messung im zulässigen Entfernungsbereich stattgefunden hat. Die höchstzulässigen Fehler der Entfernungsmessung dürfen nicht größer sein als ± 1 % des konventionell richtigen Wertes der Entfernung. Ist der konventionell richtige Wert der Entfernung geringer als 30 m, beträgt der höchstzulässige Fehler ± 0,3 m.
6.3 Abgleiteffekt
Lasergeschwindigkeitsmesser müssen aufgrund ihrer optischen oder elektronischen Eigenschaften oder ihres die Auswertung vornehmenden Computerprogramms oder mithilfe von Anweisungen in der Bedienungsanleitung (z. B., dass sie nicht zur Seite kippen dürfen) garantieren, dass ein Auftreffen der Laserimpulse auf eine schiefe Ebene (sog. Abgleiteffekt) nicht zu unzulässigen Messergebnissen führt.
6.4 Stufeneffekt
Lasergeschwindigkeitsmesser müssen aufgrund ihrer optischen oder elektronischen Eigenschaften oder ihres die Auswertung vornehmenden Computerprogramms garantieren, dass ein Auftreffen der Laserimpulse auf einen Vorsprung des Fahrzeugs (sog. Stufeneffekt) nicht zu unzulässigen Messergebnissen führt.
6.5 Bilddokumentationsbaustein
Auf den einzelnen Bildern oder in den Bildsequenzen muss außer den in Punkt 2.5 genannten Werten auch die Messentfernung in Metern abgebildet sein (Punkt 6.2). Die Größe und die Mitte des das gemessene Fahrzeug erfassenden Bereichs müssen auf jedem Bild oder in jeder Bildsequenz markiert sein.
Die Verkehrssituation mit dem gemessenen Fahrzeug muss spätestens 0,2 s nach Beendigung der Messung festgehalten werden.
Die Aufzeichnung der Bildsequenzen muss mit einem Bildtakt von längstenfalls 0,2 s erfolgen, und in der Aufzeichnung müssen der Anfang und das Ende des Messvorgangs in der Sequenz markiert sein.
7 GENEHMIGUNG DER GERÄTETYPEN
7.1 Vorgehensweise bei der Typengenehmigung
Bei der Genehmigung eines Typs von Geschwindigkeitsmessern ist einzuschätzen und zu prüfen, ob der Geschwindigkeitsmesser den in den Punkten 2 bis 6 genannten entsprechenden Anforderungen gerecht wird.
Bei der Genehmigung eines Geschwindigkeitsmessertyps müssen durchgeführt werden:
a) die äußere Sichtkontrolle des Geschwindigkeitsmessers,
b) die Prüfungen des Geschwindigkeitsmessers im Labor,
c) die Prüfungen des Geschwindigkeitsmessers im Gelände,
d) die Prüfungen der Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen äußere Einflüsse und die Prüfungen der elektromagnetischen Verträglichkeit (EMV).
7.2 Äußere Sichtkontrolle
Bei der äußeren Sichtkontrolle werden geprüft:
a) die Vollständigkeit der vorgeschriebenen technischen Dokumentation,
b) die Vollständigkeit und der Zustand der Funktionskomplexe des Geschwindigkeitsmessers gemäß der vorgeschriebenen technischen Dokumentation,
c) die Übereinstimmung der Version des Computerprogramms des Geschwindigkeitsmessers mit der vom Hersteller spezifizierten Version (Punkt 2.9).
7.3 Prüfungen von Radargeschwindigkeitsmessern im Labor
7.3.1 Bei der Prüfung eines Radargeschwindigkeitsmessers im Labor werden durchgeführt:
a) die Messung der Frequenz des Senders des Radargeschwindigkeitsmessers,
b) die Messung der Strahlungscharakteristik der Antenne des Geschwindigkeitsmessers,
c) die Messung der Ausgangsleistung des Senders des Geschwindigkeitsmessers,
d) die Messung der Empfindlichkeit des Empfangsteils des Geschwindigkeitsmessers,
e) die Prüfung der Visiereinrichtung des Geschwindigkeitsmessers,
f) die Prüfung des Niedrigfrequenzteils des Geschwindigkeitsmessers mit einem simulierten Doppler-Signal,
g) die Prüfung des Einflusses der Spannungshöhe der Stromversorgung auf das richtige Funktionieren des Geschwindigkeitsmessers.
Die Einhaltung der Spezifikationen der genannten Prüfungen gemäß der festgelegten Norm2) wird als Erfüllung dieser Anforderung erachtet.
7.3.2 Bei der Laborprüfung des Niedrigfrequenzteils des Radargeschwindigkeitsmessers mit dem simulierten Doppler-Signal wird dessen Frequenz fd [Hz] mit folgender Formel berechnet:
wobei vs die Geschwindigkeit des gemessenen Fahrzeugs [m/s],
f die Frequenz des Senders des Radargeschwindigkeitsmessers [Hz],
α der geometrische Messwinkel der Antenne des Radargeschwindigkeitsmessers [o],
c die Lichtgeschwindigkeit (2,997 ∙ 108 m/s) ist.
7.4 Prüfungen von Geschwindigkeitsmessern anderer Art im Labor
Wenn nicht alle Teile eines Geschwindigkeitsmessers im Labor geprüft werden können (z. B. sind bei Streckengeschwindigkeitsmessern mit Induktionsschleifen oder piezoelektrischen Kabeln diese Signalaufnehmer am Ort der Geschwindigkeitsmessung fest in die Fahrbahn eingebaut), werden nur die Teile des Geschwindigkeitsmessers geprüft, die einer Laborprüfung unterzogen werden können.
a. Lasergeschwindigkeitsmesser werden im Labor in der Funktion eines Entfernungsmessers geprüft, und die Richtigkeit der Einstellung der Visiereinrichtung wird kontrolliert.
7.5 Bezugsbedingungen im Labor
a) die Prüfungen der Geschwindigkeitsmesser im Labor werden bei einer Lufttemperatur von (23 ± 3) oC und einer relativen Luftfeuchtigkeit von höchstens 75 % durchgeführt,
b) die Spannung der Stromversorgung des Geschwindigkeitsmessers muss sich im vom Hersteller festgelegten Spannungsbereich befinden.
7.6 Benötigte Hilfsmittel
Für die Prüfungen aller Typen von Geschwindigkeitsmessern im Gelände wird ein Eichgeschwindigkeitsmesser mit einem höchstzulässigen Fehler von ± 1 km/h benötigt.
7.6.1 Für die Laborprüfungen von Radargeschwindigkeitsmessern werden benötigt:
a) ein elektronischer Zähler zur Messung der Frequenz des Senders des Geschwindigkeitsmessers mit Zubehör,
b) ein Hochfrequenzleistungsmesser mit Messantenne,
c) ein Gerät zur Messung der Richtcharakteristik der Radarantenne des Geschwindigkeitsmessers,
d) ein elektronischer Frequenzgenerator zur Simulation der Doppler-Frequenz,
e) ein Stromversorgungsgerät mit einstellbarer Spannung mit Voltmeter.
7.6.2 Für die Laborprüfungen von Lasergeschwindigkeitsmessern werden benötigt:
a) eine abgemessene Strecke (mindestens 24 m lang),
b) ein Maßband (mindestens 10 m lang),
c) eine Zielscheibe zur Kontrolle der Visiereinrichtung.
7.7 Die höchstzulässigen Fehler bei den Prüfungen im Labor sind in Punkt 2.1.1 festgelegt.
7.8 Prüfungen von Geschwindigkeitsmessern im Gelände
Die Prüfung eines Geschwindigkeitsmessers im Gelände bei der Typengenehmigung wird so durchgeführt, dass im realen Straßenverkehr die Geschwindigkeit jedes durchfahrenden Kraftfahrzeugs gleichzeitig mit dem zu prüfenden Geschwindigkeitsmesser und mit dem Eichgeschwindigkeitsmesser gemessen wird. Bei der Prüfung des Geschwindigkeitsmessers müssen mindestens 500 Geschwindigkeitsmessungen bei Fahrzeugdurchfahrten mit verschiedenen Geschwindigkeiten in beiden Richtungen (Herfahrt – Wegfahrt) und bei verschiedener Verkehrsdichte durchgeführt werden. Für jede Geschwindigkeitsmessung wird der Fehler des geprüften Geschwindigkeitsmessers ermittelt. Anschließend wird der Wert des arithmetischen Mittels der Fehler aller Messungen errechnet.
7.9 Höchstzulässige Fehler bei den Prüfungen im Gelände
Der geprüfte Geschwindigkeitsmesser hat die Prüfung im Gelände gemäß Punkt 7.8 bestanden, wenn der Durchschnittswert der Fehler des Geschwindigkeitsmessers ± 1 km/h nicht überschreitet und kein einzelner Fehler des Geschwindigkeitsmessers bei Geschwindigkeiten unter 100 km/h größer als ± 3 km/h bzw. bei Geschwindigkeiten über 100 km/h größer als ± 3 % ist.
7.10 Prüfungen der Unempfindlichkeit der Geschwindigkeitsmesser gegen äußere Einflüsse
Bestehen die Geschwindigkeitsmesser die in den Punkten 7.10.1 bis 7.10.5 näher spezifizierten Prüfungen gemäß der festgelegten Norm2), werden die festgelegten Anforderungen als erfüllt erachtet.
7.10.1 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen mechanische Stöße muss einer bestandenen Prüfung mit dem Beanspruchungsgrad 2 entsprechen.
7.10.2 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen die Umgebungstemperaturen bei der Lagerung wird bei ausgeschaltetem Geschwindigkeitsmesser durch Prüfung mit trockener Hitze mit Beanspruchungsgrad 4 und durch Prüfung mit Kälte mit Beanspruchungsgrad 3 geprüft.
7.10.3 Die Funktionstüchtigkeit und die Richtigkeit des Geschwindigkeitsmessers innerhalb des Betriebstemperaturbereichs werden bei eingeschaltetem Geschwindigkeitsmesser durch Prüfung mit trockener Hitze bei der höchsten Temperatur des Betriebstemperaturbereichs und durch Prüfung mit Kälte bei der niedrigsten Temperatur des Betriebstemperaturbereichs geprüft.
7.10.4 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen die relative Luftfeuchtigkeit wird mit eingeschaltetem Geschwindigkeitsmesser durch Prüfung mit feuchter Hitze ohne Kondenswasserbildung mit Beanspruchungsgrad 1 geprüft.
7.10.5 Bei der Prüfung der Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen Staub und Spritzwasser wird geprüft, ob die Teile des Geschwindigkeitsmessers, die den Witterungseinflüssen ausgesetzt sind, den Anforderungen des Schutzes durch Kapselung von mindestens IP 54 gerecht werden.
7.11 Prüfungen der elektromagnetischen Verträglichkeit (EMV)
Bestehen die Geschwindigkeitsmesser die in den Punkten 7.11.1 bis 7.11.10 näher spezifizierten Prüfungen gemäß der festgelegten Norm2), werden die festgelegten Anforderungen als erfüllt erachtet.
7.11.1 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen durch Hochfrequenzfelder induzierte und sich in den Leitungen ausbreitende Störungen wird an Signalleitungen mit einer Länge von über 3 m, an allen Eingängen und Ausgängen des Gleichstromnetzes, an allen Eingängen und Ausgängen des Wechselstromnetzes und an allen Anschlüssen an die funktionstüchtige Erdung im Frequenzbereich von 150 kHz bis 80 MHz in Schritten von 1 % und mit einer Amplitudengröße der Prüfspannung von 20 V geprüft.
7.11.2 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen abgestrahlte elektromagnetische Hochfrequenzfelder wird an allen Seiten der Kapselung des Geschwindigkeitsmessers in den Frequenzbereichen von 80 MHz bis 1 GHz und 1,4 GHz bis 2 GHz in Schritten von 1 % und mit einer Amplitude der Prüffeldintensität von 20 V/m geprüft.
7.11.3 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen elektrostatische Entladungen wird durch eine Entladung in die Kapselung des Geschwindigkeitsmessers und in die Anschlussplatten in der Nähe des Geschwindigkeitsmessers mit dem Beanspruchungsgrad 3 (± 8 kV Luftentladung, ± 6 kV Kontaktentladung) geprüft.
7.11.4 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen kurzzeitige elektrische Übergangserscheinungen (Impulsfolgen) wird mit dem Beanspruchungsgrad 3, an den Stromversorgungsklemmen mit ± 2 kV, an den Signalklemmen mit ± 1 kV, mit Wiederholungsfrequenz von 5 kHz, an Signalleitungen mit über 3 m Länge, an den Eingängen des Gleichstromnetzes mit über 10 m langen Zuleitungen, an allen Eingängen und Ausgängen des Wechselstromnetzes und an allen Anschlüssen an die funktionstüchtige Erdung, die über 3 m lang sind, geprüft.
7.11.5 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen Impulsstöße wird unter folgenden Bedingungen geprüft: tr/th = 1,2/50 (8/20) µs unsymmetrisch ± 1 kV nur über 30 m lange Signalleitungen; tr/th = 1,2/50 (8/20) µs, unsymmetrisch ± 0,5 kV, symmetrisch ± 0,5 kV nur an den Eingängen des Gleichstromnetzes mit Zuleitungen, die länger sind als 10 m; tr/th = 1,2/50 (8/20) µs, unsymmetrisch: ± 2 kV, symmetrisch ± 1 kV an allen Eingängen und Ausgängen des Wechselstromnetzes.
7.11.6 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen kurzzeitige Spannungsabfälle, kurze Ausfälle und langsame Veränderungen der Spannung wird unter folgenden Bedingungen geprüft: Spannungsabfall 30 %: 0,5 Perioden; Spannungsabfall 60 %: 5 und 50 Perioden; Ausfall > 95 %: 250 Perioden, an allen Eingängen des Wechselstromnetzes, Eingangsstrom < 16 A.
7.11.7 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen Magnetfelder mit Netzfrequenz wird bei einer Frequenz von 50 Hz, Grad 4, 30 A/m an der Kapselung des Geschwindigkeitsmessers geprüft.
7.11.8 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen elektrische Störungen über die 12-V-Stromversorgungsleitung in Personenkraftwagen wird unter folgenden Bedingungen geprüft: Prüfimpuls 1: -100 V, Impuls 2: +100 V, Impuls 3a: -150 V, Impuls 3b: +100 V, Impuls 4: -6 V. Es werden nur die Geschwindigkeitsmesser geprüft, die aus dem 12-V-Bordnetz von Kraftfahrzeugen gespeist werden.
7.11.9 Die Unempfindlichkeit des Geschwindigkeitsmessers gegen in Leiter induzierte elektrische Störungen, die keine Stromversorgungsleitungen sind, wird mit dem Beanspruchungsgrad III geprüft. Es werden nur die Geschwindigkeitsmesser geprüft, die aus dem 12-V-Bordnetz von Kraftfahrzeugen gespeist werden.
7.11.10 Bei der Prüfung auf elektromagnetische Störstrahlungen muss der Geschwindigkeitsmesser die Grenzwerte für die Einstufung in die Gruppe 1, Klasse B, erfüllen.
8 ÜBERPRÜFUNG
8.1 Vorgehensweise bei der Überprüfung von Geschwindigkeitsmessern
Die Abläufe bei der Erstprüfung und den Folgeüberprüfungen sind identisch. Bei der Überprüfung von Geschwindigkeitsmessern müssen durchgeführt werden:
a) die äußere Sichtkontrolle des Geschwindigkeitsmessers,
b) die Prüfungen des Geschwindigkeitsmessers im Labor,
c) die Prüfungen des Geschwindigkeitsmessers im Gelände im realen Straßenverkehr.
8.2 Äußere Sichtkontrolle
Bei der äußeren Sichtkontrolle des zur Überprüfung vorgelegten Geschwindigkeitsmessers werden geprüft:
a) die Übereinstimmung des Geschwindigkeitsmessers mit dem genehmigten Typ,
b) die Vollständigkeit der vorgeschriebenen technischen Dokumentation,
c) die Vollständigkeit des Geschwindigkeitsmessers gemäß der vorgeschriebenen technischen Dokumentation,
d) ob die einzelnen Teile des Geschwindigkeitsmessers nicht beschädigt sind und ob der Geschwindigkeitsmesser vor den weiteren Prüfungen funktionstüchtig ist,
e) die Übereinstimmung der Version des Computerprogramms des Geschwindigkeitsmessers mit der bei der Typengenehmigung des Geschwindigkeitsmessers genehmigten Version.
8.3 Prüfungen von Radargeschwindigkeitsmessern im Labor
Die Prüfungen im Labor bei der Überprüfung von Radargeschwindigkeitsmessern sind die gleichen wie bei der Typengenehmigung (Punkt 7.3.1).
8.4 Prüfungen von Geschwindigkeitsmessern anderer Art im Labor
Wenn nicht alle Teile des Geschwindigkeitsmessers im Labor geprüft werden können (z. B. sind bei Streckengeschwindigkeitsmessern mit Induktionsschleifen oder piezoelektrischen Kabeln diese Signalaufnehmer am Ort der Geschwindigkeitsmessung fest in die Fahrbahn eingebaut), werden nur die Teile des Geschwindigkeitsmessers geprüft, die einer Laborprüfung unterzogen werden können.
Lasergeschwindigkeitsmesser werden im Labor in der Funktion eines Entfernungsmessers geprüft, und die Richtigkeit der Einstellung der Visiereinrichtung wird kontrolliert.
8.5 Bezugsbedingungen im Labor
Die Bezugsbedingungen bei der Überprüfung von Geschwindigkeitsmessern im Labor sind die gleichen wie bei der Typengenehmigung (Punkt 7.5).
8.6 Benötigte Hilfsmittel
Für die Laborprüfungen des Geschwindigkeitsmessers werden die gleichen Hilfsmittel benötigt wie bei den Prüfungen zur Typengenehmigung.
Für die Prüfungen aller Typen von Geschwindigkeitsmessern im Gelände wird ein Eichgeschwindigkeitsmesser mit einem höchstzulässigen Fehler von ± 1 km/h benötigt.
8.7 Höchstzulässige Fehler bei den Prüfungen im Labor
Bei den Prüfungen von Geschwindigkeitsmessern im Labor dürfen die Fehler des Geschwindigkeitsmessers den Wert ± 1 km/h bei Geschwindigkeiten unter 100 km/h bzw. ± 1 % bei Geschwindigkeiten über 100 km/h nicht überschreiten.
8.8 Prüfungen von Geschwindigkeitsmessern im Gelände
8.8.1 Die Prüfung von Radargeschwindigkeitsmessern im Gelände wird im Freien im realen Straßenverkehr so durchgeführt, dass die Geschwindigkeit jedes durchfahrenden Kraftfahrzeugs gleichzeitig sowohl mit dem zu prüfenden Geschwindigkeitsmesser als auch mit dem Eichgeschwindigkeitsmesser gemessen wird. Bei der Prüfung des Geschwindigkeitsmessers müssen mindestens 10 Geschwindigkeitsmessungen bei Fahrzeugdurchfahrten mit verschiedenen Geschwindigkeiten in beiden Richtungen (Herfahrt – Wegfahrt) und bei verschiedener Verkehrsdichte durchgeführt werden.
8.8.2 Bei Streckengeschwindigkeitsmessern wird die Prüfung im Gelände im Freien im realen Straßenverkehr so durchgeführt, dass die zu prüfende Messstrecke des Geschwindigkeitsmessers mindestens 5-mal mit einem Messfahrzeug mit Eichgeschwindigkeitsmesser durchfahren wird, der die momentane und die durchschnittliche Geschwindigkeit auf der zu prüfenden Messstrecke misst. Bei jeder Durchfahrt des Messfahrzeugs wird dessen momentane und durchschnittliche Geschwindigkeit gleichzeitig auch mit dem zu prüfenden Streckengeschwindigkeitsmesser gemessen.
8.8.3 Die Prüfung von Lasergeschwindigkeitsmessern im Gelände kann durch eine Prüfung im Labor mit dem Simulator ersetzt werden, der Laserimpulse mit einer definierten veränderlichen Verzögerung erzeugt und so das fahrende gemessene Fahrzeug imitiert.
8.9 Höchstzulässige Fehler bei den Prüfungen im Gelände
Der geprüfte Geschwindigkeitsmesser hat die Prüfung im Gelände bestanden, wenn kein einzelner Fehler des Geschwindigkeitsmessers bei Geschwindigkeiten unter 100 km/h größer als ± 3 km/h bzw. bei Geschwindigkeiten über 100 km/h größer als ± 3 % ist.
8.10 Überprüfung
Wurde der Geschwindigkeitsmesser bei allen Prüfungen den in dieser Verordnung festgelegten Anforderungen gerecht, wird das Überprüfungszeugnis ausgestellt und werden an dem Geschwindigkeitsmesser die Amtszeichen3) angebracht.
More
Less
Translation education
Other - Russian and Czech studies completed with the intermediate examination at the Humboldt University of Berlin; studies at the Charles University in Prague (1 year) and at the Moscow State University (1/2 year); earlier qualification: sound technician
Experience
Years of experience: 27. Registered at ProZ.com: Feb 2006.
Economics & Finance, Financial law, Company law, Civil law, Banking, Architecture, Oil industry, Telecommunications, Construction, IT (software), Multimedia, Ecology & Environment and many others
Native speaker of German professionally translating from Czech, Slovak and Russian into German with customers all over the German speaking countries + Czech Republic + Slovakia.
Several years of Russian and Czech studies at the Humboldt University of Berlin; studies at the Charles University in Prague (1 year) and at the Moscow State University (half a year). Earlier qualification: broadcasting sound technician. At Extended Secondary School (GCSE) special language education in Russian, English and French.
Professional full-time freelance translator since 1997. I am a German living in Prague since 1996 and for 18 years my wife was Russian (living together from 1996 until 2014), so my foreign languages are/were "kept alive" in the most natural way.
I mostly translate in MS Word and the other MS Office formats. Naturally, I am able to create, and work with, translation memories. I am able to work with source texts in common formats and, using optical character recognition (OCR), also with texts in common graphic formats (facsimiles, scans etc.). I am able to translate HTML-files, a wide range of Adobe-file formats and also to translate software text resources with localization tools.
I respond to job offers received by e-mail or fax on working days (also in the evening) almost immediately. I respond to offers received during weekends on Sunday in the evening. When I am not at home, your phone calls get redirected to my Pocket PC HTC Touch Pro 2 with mobile internet connection that I use in addition to ADSL. The HTC Touch Pro 2 allows me to answer your e-mails from wherever I am. Only in the case of a holiday will you get an automatically generated answer from my mailbox or hear our answering machine message informing you of the holiday and the date of return. But even on holidays I check my mailbox at least once a day using internet cafes, WiFi or a local mobile internet service provider.
Rates:
Czech --> German 0.79 EUR/target line (55 characters with spaces) or 0.15 EUR/source word
Slovak --> German 0.79 EUR/target line (55 characters with spaces) or 0.15 EUR/source word
Russian --> German 1.02 EUR/target line (55 characters with spaces) or 0.18 EUR/source word
THESE ARE MY RATES FOR COHERENT TEXTS IN SENTENCE FORM - NOT FOR JOBS CONTAINING ONLY SINGLE WORDS!!!
The minimum charge per job is 25.00 EUR.
For up-to-date information on prices, please look at Section 4, MY RATES, in the Table of Contents at www.uersn.de.
Keywords: Übersetzungen aus dem Tschechischen ins Deutsche, Übersetzungen aus dem Slowakischen ins Deutsche, Übersetzungen aus dem Russischen ins Deutsche, Spezialisierung: Technische Vorschriften, Übersetzungen Tschechisch>Deutsch, Übersetzungen Slowakisch>Deutsch, Übersetzungen Russisch>Deutsch, překlady z češtiny do němčiny, překlady ze slovenštiny do němčiny, překlady z ruštiny do němčiny. See more.Übersetzungen aus dem Tschechischen ins Deutsche, Übersetzungen aus dem Slowakischen ins Deutsche, Übersetzungen aus dem Russischen ins Deutsche, Spezialisierung: Technische Vorschriften, Übersetzungen Tschechisch>Deutsch, Übersetzungen Slowakisch>Deutsch, Übersetzungen Russisch>Deutsch, překlady z češtiny do němčiny, překlady ze slovenštiny do němčiny, překlady z ruštiny do němčiny, zaměření: technické předpisy, translations from Czech to German, from Slovak to German, from Russian to German, specialization: technical regulations, переводы с чешского на немецкий, переводы со словацкого на немецкий, переводы с русского на немецкий. See less.
Expertise